Mustang P 51d
před 13 roky | V kategorii Polomakety letadel.
North American P-51 Mustang byl jednomístný stíhací letoun dlouhého doletu, který během druhé světové války sloužil na straně spojenců. Jednalo se o jeden z nejúspěšnějších typů stíhacích letounů.
Většinou doprovázel bombardéry při náletech na Německo a spojencům pomohl získat vzdušnou převahu. Byl nasazen i v Tichomoří proti Japonsku.
Korejskou válku stroj začal jako hlavní stíhačka a bitevní letoun spojenců, ale na jejím konci byl nahrazen proudovými letouny. V některých letectvech Mustang sloužil ještě na začátku 80. let. Řada letuschopných letounů soukromých majitelů létá dodnes.
Mustang byl původně vyvinut pro britské královské letectvo. Britové se na firmu North American Aviation obrátili s návrhem, zdali by v licenci stavěla stíhačky Curtiss P-40, NAA ovšem přišla s vlastním návrhem — zavázala se, že do 120 dnů zkonstruuje a postaví prototyp svého letounu.
Prototyp se poprvé dostal do vzduchu 26. října 1940, 178 dní po objednávce. Konstrukce prototypu se ukázala jako velice zdařilá, u letounu také mj. byl použit zcela nový laminární profil křídla. Nevýhodou byl motor Allison, který měl ve větších výškách nízký výkon a tak RAF stroje používala jen na průzkum. Americké letectvo mimo to zavedlo do výzbroje bitevní verzi A-36.
Britové později do Mustangu zamontovali svůj motor Merlin, díky čemuž výkony letounu výrazně vzrostly. Firma NAA provedla obdobnou úpravu, tyto stroje byly zavedeny do sériové výroby jako P-51B a P-51C. Tyto motory stavěla v licenci automobilka Packard. Letouny, díky svému doletu, dokázaly letět s bombardéry nad Berlín a zpět. Následovaly verze P-51D a P-51K, které měly snížený hřbet a kapkovitý kryt kabiny, který zlepšil výhled pilota vzad. Válečnou produkci ukončila sériová výroba verze P-51H, která byla lehčí než verze D a dosahovala maximální rychlosti 782 km/h — Mustang tak jednoznačně byl nejrychlejším během války sériově vyráběným stíhacím letounem poháněným pístovým motorem.
Po válce letoun sloužil asi v 55 zemích; bojoval např. na straně Izraele ve válce za nezávislost a suezské krizi proti „hrdým arabským armádám“. Nebo v roce 1962 během indonéské invaze na nizozemskou Novou Guineu.
Pohonná jednotka:
kapalinou chlazený vidlicový dvanactiválec Packard V-1650–7 (licence britského motoru Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1720 hp (1282,6 kW)
Výzbroj:
6× kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 nábojů)
Max. 908 kg pum (dvě po 1000 librách) na závěsnících pod křídlem
6 raket HVAR kalibru 127 mm
Technické údaje
| Osádka | 1 |
| Rozpětí | 11,28 m |
| Délka | 9,83 m |
| Výška | 4,17 m |
| Nosná plocha | 21,67 m2 |
| Hmotnost prázdná | 3 232 kg |
| Vzletová hmotnost | 4 585 kg |
| Vzletová hmotnost max. | 5 488 kg |
| rychlost max. | 703 km/h |
| cestovní rychlost | 580 km/h |
| Pádová rychlost | 160 km/h |
| Dostup | 12 770 m |
| Počáteční stoupavost | 17,7 m/s |
| Dolet vnitřní nádrž | 1 530 km |
| Dolet přídavná nádrž | 3 700 km |
zdroj textu: Wikipedie
zdroj hlavní fotky: airliners.net
Stavba
Konstrukce: Zdeněk Raška senior
Měřítko: cca 1:15
Rozpětí: 0,7 m
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
Jmenuji se Honza Kaňák. O modely letadel se zajímám od května 2012, bydlím ve Frenštátu pod Radhoštěm a rád testuji své modely v Příboru na modelářské ploše. Za což moc děkuji p. Zdeňku Raškovi seniorovi, který mě zasvětil.